Hokejky byly na první pohled rozhozeny zcele nerovnoměrně a tušily debakl, a to takto:
žluté propocováky (jak říká moje žena) Martin, Milan, Petr a Pavel a modré Lexa, Cypís (ne ten vlastně přišel až do hospody), Japončík, Koldák a Hajdy.
Zasvěcenému tiperovy muselo být hned jasné, na koho si má vsadit svůj předposlední milion - ještě že jsem si nevsadil. Modří svým profesorským nadhledem, a drtivými výpady, rozebrali žlutou obranu a najednou vedli 4:1. Ač na žlutých byla vidět nesehranost a nedostatek treninku, projevili se jejich útočné ambice a srovnali na 5:5. Při tomto stavu by každý nadprůměrně vzdělaný fanoušek věděl, že je posekáno. To by ale nesměl znát tu naší sbornou. Modří opět zabrali a po nervy drásající tahanici vyhráli v prodloužení 12:10. Bravo pánové.
Jo a ještě ty postřehy:
kladné - nehraje se tolik do těla, sekání jsem viděl jen 3x, hraje se víc s hlavou nahoře, při šanci se střílí a ne nahrává
záporné - stále jste pomalí a celkem dost smrdíte
Veškerá zbylá euforie propukla v hospodě, kde jsme s radostí, a nad tatarákem, přivítali nejen poraněného Káju, ale i naše bývalé hráče cypíse a islanda.
Jo, byl to povedený úterek, těším se, až se další opět zapojím
Váš kakapitán H
PS: Oslavu Martinovo 100. bodu budeme muset odložit na příště, modří mu ten poslední bod zkrátka nedopřáli.
